ODVĚTRÁVANÉ BEZÚDRŽBOVÉ FASÁDY

Nezničitelná jednoduchost

Vezmeme-li tedy výše zmíněný bezmaltový fasádní systém se zadním odvětráním, zjistíme, že na rozdíl od klasických nahazovaných či kontaktních fasád skýtá jedinečnou možnost dalších stavebních úprav i po svém dokončení. Stavebnicový systém uzamykatelných „nadivoko“ překládaných kamenů je totiž rozebíratelný a dá se s ním snadno manipulovat i po dokončení. Při dalších stavebních zásazích odpadá nutnost obtížného a nepříjemného sekání, bourání a ničení již vybudovaného. Stačí jen rozebrat potřebný úsek. Po provedení potřebných stavebních úprav lze znovu fasádu složit bez sebemenšího poškození a negativních změn na jejím vzhledu a funkci. Tento postup nezatěžuje životní prostředí hromadami odpadu a dalšími nepříjemnými důsledky – hlukem, prachem a podobně. To přináší pro obyvatele nemalý uživatelský komfort. Vždyť i takové vedení nového elektrického, nebo telefonního kabelu či satelitního připojení bývá vzhledem ke stavebním zásahům postrachem nájemníků. Neméně zajímavé je i časové hledisko. Ať již úpravu provádíme svépomocí nebo za pomocí odborníků, práce při rozebrání a opětovném složení je hotová ve velmi krátkém časovém limitu. Kdo zvolí podobný druh fasády, nemusí mít obavy, že si uzavírá cestu k dodatečným stavebním a konstrukčním úpravám svého domu. Platí tedy to, že kdo se jednou rozhodne stavět s tímto fasádním systémem, volí cestu, na níž se spojují ekonomické, estetické, kvalitativní a uživatelské aspekty s požadavky zdravého a moderního životního stylu.

INTELIGENTNÍ FASÁDA NOVABRIK

Každý si může zvolit fasádu ..aby pěkně vypadala..dlouho vydržela ..měla dobré tepelně izolační vlastnosti..zárověň umožnila domu dýchat a tlumila zvuky z venku.....

NOVABRIK = FASÁDA PRO INTELIGENTNÍ LENOCHY

Systém bez maltového zdění fasád NOVABRIK

Novabrik, odvětrané a difúzně otevřené fasádní systémy bez použití malt a lepidel, fungují na bázi aktivně ochranného pláště, který pomocí tzv. komínového efektu udržuje a ozdravuje stěny a interiér Vašeho domu. Nezanedbatelné je i plnohodnotné zateplení.

Vliv plísní na zdraví lidí

Plísně snižují komfort užívání budov nejenom z estetického hlediska , ale působí destruktivně na materiály a hlavně jsou hygienicky mimořádně škodlivým faktorem.

Některé plísně jsou toxigenní, produkují mykotoxiny , způsobující alergie a různá onemocnění. Nejnebezpečnější z nich jsou aflatoxiny. Jejich přítomnost v ovzduší může ovlivňovat zdraví člověka několika způsoby. U některých lidí vyvolává alergické projevy, u dalších působí metabolity plísní na dýchací trakt toxicky. Mikroskopické houby jsou schopny pronikat do lidských tkání a vyvolat onemocnění s odborným názvem mykoza. Známé jsou i klinické projevy astmatu, alergické rýmy a zápalu ústní dutiny.

Druhý plášť

Stále větší oblibě se u nás začínají těšit samonosné odvětrané fasádní systémy suchou cestou. I když zní název poněkud složitě, jejich základní funkce je prostá: komínovým efektem odvětrávají plášť domu a tím ho vysušují. Odchází tak veškerá vlhkost, kterou produkujeme životem uvnitř domu, vzlínající a jiné druhy vlhkosti dané situací domu. Zbavíme-li se vlhkosti, zbavujeme se i různých druhů viditelných i neviditelných plísní.

Nezapomínejme, že většina stavebních materiálů, které při stavbě či sanaci používáme, mají stanovený tepelný koeficient vypočítaný v laboratorních podmínkách. Obecně vzato platí to, aby materiál měl dobrý tepelný odpor, musí být suchý. Pokud je materiál mokrý, stává se tepelně vodivým. Teplo uniká vlhkostí. A tak místo propočítané obvodové čtyřicítky můžeme mít vlhkou „pětadvacítku“. Je tedy jasné, že největším spotřebičem tepelné energie je konstrukce domu. Teplo se akumuluje pouze v suchých konstrukcích: až 60% energie vydané na topení se akumuluje do zdiva.

Je zbytečné zdůrazňovat, že finanční úspory na topení jsou při použití těchto „druhých plášťů“ velmi výrazné. Teplo nás stojí až 85% všech nákladů na provoz. Pouze 15% tvoří náklady na elekřinu či plyn určený k vaření, spotřebu teplé a studené vody a likvidaci odpadků.

Ještě výraznější jsou však ve chvíli, kdy pořízení fasádního systému se zadním odvětráním plánujete ještě před začátkem stavby – můžete totiž použít méně kapacitní zdroje topení.

Zajímavé je i provozně ekonomické hledisko. Například kanadský celosvětový patent Novabrik – v současnosti nejdokonalejšího systém, který je u nás k dostání, poskytuje na svůj fasádní systém padesátiletou záruku. Životnost betonu a drceného kamene, ze kterého jsou stavební prvky vyrobeny, je však mnohem delší. Pokud si srovnáme zdánlivě o něco vyšší pořizovací náklady této fasády s pořizovacími náklady běžných typů, přidáme náklady na běžné opravy a údržbu během životnosti těchto typů a to vše rozpočítáme na dobu padesáti let, pak ani nemusíme vkládat inflační koeficient a tento systém nám vyjde jako jediný ziskový. Kromě dlouhé životnosti je totiž prakticky bezúdržbový.

Proč zateplit

Důvody, proč se majitelé rodinných domů, panelových domů, veřejných budov, kancelářských budov, výrobních budov stále více zajímají jak je zateplit, začínají skoro vždy ekonomickým propočtem: Kolik ušetříme zateplením obvodového pláště, jaké budou náklady a kdy se mi vložená investice vrátí? Při rostoucích cenách energií a paliv je to častka, která vám může vrátit investici do zateplení fasády již během 10 - 15let anebo také dříve. Velmi záleří ovšem na tom, jaký typ fasády či fasádního systému zvolíte. Některé fasády, například klasické "házené" omítky, jsou sice levné, ale podle toho také vypadají jejich užitné vlastnosti - špatně izolují a trvanlivost mají časově omezenou. Zde musíte počítat s častějšími investicemi do oprav, které vám přirostoucích cenách materiálů a práce posunou "koeficient lacinosti" do vyššího cenového pásma. O dodateřných starostech, devastaci okolí a promrhaném čase nemluvě. Tepelně izolační omítky "házené" jsou dalším krokem, mezi článkem, který dokáže o něco více zlepšit zateplení pláště.Účinnost těchto hmot na bázi lehčených omítek perlitem ři polystyrenem je však omezená a determinová úrovní provedené práce a klimatickými podmínkami. Další typ fasád, dnes velmi rozšířených, jsou kontaktní systémy prováděné mokrou cestou. Jejich obliba je dána především cenou, která se pohybuje ve středu spektra a tím je pro mnohé nejenom dostupná, ale i "důvěryhodná". Tyto systémy jsou však řešením vlastnějen optickým.

Použité materiály na bázi polystyrenových desek, stavebních lepidel, tmelů, akrylátů atd. sice mají vysokou izolační hodnotu, ale jako systém spíše poškozují a deformují tepelný "balanc" domu. Navíc jsou křehké, velmi citlivé na kvalitu technického provedení a snadno mechanicky poškoditelné. Jejich finální účinek lze přirovnat k šusťákovému plášti anebo zalepené obálce, uvnitř které se nachází váš dům.

V široké nabídce fasádních systémů pak existuje kategorie tkz. odvětraných fasád, kde tyto problémy odpadají: jsou izolačně funkční, odolné, ekologické a nenáročné. V přepočtu na jejich životnost jsou dokonce i "ziskové". A můžete si být jisti,že za fasádu zaplatíte jen jednou.

Plášť, ochrana a partner

Při popisování funkcí a předností jednotlivých izolačních systémů padá velké množství složitých a technickou průpravu vyžadujících termínů. Prostou pravdou ale je, že má-li zdivo nového či sanovaného domu plnit izolační funkci musí být suché. Vetšina materiálů, které ke stavbám například rodinných domů používají má velmi dobré koeficienty tepelného odporu. At už se jedná o klasickou pálenou cihlu, různé typy pálených bloků, pórobetonových dílců typu Itong a mnohých dalších, jejich použití v patříčné tloušťce zdiva by mělo poskytnout dostatečnou ochranu před únikem tepla a z vnější strany zas před vlivem přílišné zimy či tepla. Není tedy pravdou, že čím silnější zeď, tím lepší izolační ochrana. Důležité je především v jakém stavu se předmětné zdivo nachází. Koeficienty a hodnoty tepelných odporů se stanovují laboratorně při ideálních podmínkách. Při aplikaci těchto materiálů však stěží kdy dosáhnete ideálních laboratorních podmínek.

To v praxi znamená, že čtyřiceticentimetrová zeď, která z nějakých důvodů začne vlhnout, pak má snížennou izolační účinnost a je z ní rázem „třicítka“. Důvodů kvlhnutí přitom může být několik: kromě technických a klimatických to je především výroba vlhkosti, kterou produkujeme my samy v každodenním životě. Doma trávíme přibližně 60% času a kromě toho, že vaříme, pereme a koupeme se, také odpařujeme nemalé množství tekutin svým tělem a další činností. Tyto páry pak – pokud nemáme dobře odvětranou fasádu, se ve zdivu, přesněji řečeno ve skladbě stavebních konstrukcí, kumulují a snižují účinnost použitých stavebních materiálů. Teplo uniká pomocí vlhkosti, takže pokud budete mít suché zdi, nebude vám teplo ani unikat, ale ani vnikat. Rychleji a účinněji si zatopíte, v létě pak najdete za takovouto fungující zdí příjemný chládek. Vlhkost vzlínající anebo vyráběnou uvnitř objektu ovšem musíte nějakým způsobem transportovat pryč. V případě kontaktních systémů na bázi polystyrénových desek, jste této vlhkosti přehradili cestu kam uniknout, příliš vám nepomohou ani tzv. odvětrané izolace. Východiskem jsou odvětrané fasádní systémy se zadní ventilací. Jde o typy fasád, které ve spáře mezi „skořápkou“ a původním zdivem vytvářejí komínový efekt, který odvádí přebytečnou vlhkost pryč. Účinky se projeví jak na celkovém zdraví stavebních konstrukcí, tak i na mikroklimatu uvnitř domu. Mění se ale také celá další řada mechanických vlastností: posouvá se bod zamrzání mimo vlastní obvodové zdivo a také rosný bod většinou (logicky) zcela zmizí. Správně zvolená odvětraná fasáda se tedy stává pomyslným partnerem vaší stavby, který zlepšuje vlastnosti tepelného režimu použitých stavebních materiálů. A protože se jedná o pláště s velmi dlouhou životností je dobré pečlivě vážit, vybírat a počítat. Vaše volba se vám vyplatí.

Hledisko užitných vlastností podle tepelně-izolačních funkcí:

Teplo je jedna z nejvýznamnějších potřeb člověka (bez optimální teploty vydrží člověk pouze několik hodin).

Teplo nás stojí až 85% všech nákladů na provoz (pouze 15% nákladů tvoří náklady na elekřinu či plyn určený k vaření, spotřebu teplé a studené vody, likvidaci odpadků).

Teplo vždy uniká spolu s vhlkostí do chladnějšího prostředí, nikdy naopak (jde o tlak tepla a vodních par).

Každá hmota má snahu vyrovnat svoji teplotu na teplotu okolí (tedy i konstrukční prvky staveb)

Moderní způsoby vytápění jsou konstruovány pro tepelně izolované stavby (elektrické nebo plynové přímotopy, topení v podlaze apod.).

Teplo se chová jako voda - utíká kudy může

Největším spotřebičem tepelné energie je konstrukce domu.

Teplo se akumuluje pouze v suchých konstrukcích - až 60% energie vydané na topení se akumuluje do zdiva (údaj se netýká dřevostaveb).

ZDE SE MŮŽETE PODÍVAT NA HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ FASÁD - ZAJÍMAVÉ !!!

Texty i fotografie jsou pořízeny z materiálů společnosti NOVABRIK CZECH s.r.o.